Příběh svišťů

Povím vám foto příběh o svišťovi a svišťovi. Určitě už jste nějaké sviště viděli opravdické, ale tady toto se Vám bude fakticky líbit. Ahoj Svišťa a Svišti.

Ahoj, jsem Svišti a jsem v našem domečku. Vedle koho sedím? Ano, já sedím vedle svých dětí.

To jsou moje děti. Ještě musíme přidat moji oblíbenou, ale nejoblíbenější kamarádku Svišťu.

Haló, Svišťi, Svišti! Pojď balit. Honem, bal! Ať už jsme tam.

To jsem já, Svišťa. Já už nesu baťůžek a hned jak vyjdeme z domečku, už budeme na louce.

Moje kamarádka Svišťa už ukazuje naše mimina.

Jdeme z domečku, chceme jít na procházku. Je to tak krásné. Jdeme na naši louku, kde máme sestry.

Zdá se, že Svišti už jde od našeho domečku úplně.

A jdeme z domečku pryč po schodech dolů. Promiňte, že tam dělám takový ksichtík.

Našli jsme nového sviště. Je hezký. Myslím, že ten svišť asi bydlí u nás v domečku. ten svišť se jmenuje Arwen.

Tohle je moje kamarádka Svišťa a dáváme si svoje pitíčko a potom si dáme broskve. Máme takovou svačinku.

Pitíčko máme rády.

Mňam, mňam, to byla dobrůtka. Už se těším, až si dáme tu broskev.

Hmmmm? Co to tu je za domeček? Zkusíme se tam kouknout a třeba tam nejdeme nějaké dobré žrádlo.

Jéééé, jéééé, to jsou mimina. Já se s nimi pomazlím.

Vypadají fakt hezky. Budeme s nimi žít.

Byli jsme z výletu tak unavení, že jsme usli hned, jak jsme přišli domů.

Pak se najednou Svišťa probudila. Tady ji vidíte, jak si zívá.

Tady dáváme pápá tomu domečku, který jsme našli a cestujeme dál.

A tady jsme všichni pohromadě. Jsme rádi. Jeli jsme na výlet a tam, kam jsme jeli, se to jmenuje Svišťárov u Sviští louky. Je to město svišťů. Žádný člověk se tam nikdy neobjevil. Kdyby se tam člověk objevil, to město by tam už nikdy nebylo. To se tady dočetla naše kamarádka Svišťa.

Zdraví Vás Svišťa a Svišti a mají vás rády.