Příběh Viktorky a Aničky z Itálie
26.01.2014 12:05Příběh najdete v tomto videu :)
Věci o přírodě, které zajímají malé i velké
Příběh najdete v tomto videu :)
19.4 jsme si Arwen přivezli domu. Schovala se do poličky. Chvíli trvalo než vylezla. Postupně se s námi skamaradila.
Co například jí : granule, korbačiky, ješterky, hmyz, jogurt. Co na přiklad pije: vodu a občas mléko kondenzovane. S čím si nejradši hraje: myš na provázku, trhaní záclon a šplhání po záclonách, černá kulička, s uzlíkem na provázku. Když jsme byli v Itálii, nejradši lovila celé dny ještěrky. Dařilo se jí to. Ulovila jich asi 15.
Nejradši spí mámě u nohou, ale i ty nohy loví.
Povím vám foto příběh o svišťovi a svišťovi. Určitě už jste nějaké sviště viděli opravdické, ale tady toto se Vám bude fakticky líbit. Ahoj Svišťa a Svišti.
Ahoj, jsem Svišti a jsem v našem domečku. Vedle koho sedím? Ano, já sedím vedle svých dětí.
To jsou moje děti. Ještě musíme přidat moji oblíbenou, ale nejoblíbenější kamarádku Svišťu.
Haló, Svišťi, Svišti! Pojď balit. Honem, bal! Ať už jsme tam.
To jsem já, Svišťa. Já už nesu baťůžek a hned jak vyjdeme z domečku, už budeme na louce.
Moje kamarádka Svišťa už ukazuje naše mimina.
Jdeme z domečku, chceme jít na procházku. Je to tak krásné. Jdeme na naši louku, kde máme sestry.
Zdá se, že Svišti už jde od našeho domečku úplně.
A jdeme z domečku pryč po schodech dolů. Promiňte, že tam dělám takový ksichtík.
Našli jsme nového sviště. Je hezký. Myslím, že ten svišť asi bydlí u nás v domečku. ten svišť se jmenuje Arwen.
Tohle je moje kamarádka Svišťa a dáváme si svoje pitíčko a potom si dáme broskve. Máme takovou svačinku.
Pitíčko máme rády.
Mňam, mňam, to byla dobrůtka. Už se těším, až si dáme tu broskev.
Hmmmm? Co to tu je za domeček? Zkusíme se tam kouknout a třeba tam nejdeme nějaké dobré žrádlo.
Jéééé, jéééé, to jsou mimina. Já se s nimi pomazlím.
Vypadají fakt hezky. Budeme s nimi žít.
Byli jsme z výletu tak unavení, že jsme usli hned, jak jsme přišli domů.
Pak se najednou Svišťa probudila. Tady ji vidíte, jak si zívá.
Tady dáváme pápá tomu domečku, který jsme našli a cestujeme dál.
A tady jsme všichni pohromadě. Jsme rádi. Jeli jsme na výlet a tam, kam jsme jeli, se to jmenuje Svišťárov u Sviští louky. Je to město svišťů. Žádný člověk se tam nikdy neobjevil. Kdyby se tam člověk objevil, to město by tam už nikdy nebylo. To se tady dočetla naše kamarádka Svišťa.
Zdraví Vás Svišťa a Svišti a mají vás rády.
Ahoj. Byla jsem v lanovém centru. Mám tady 1 vyprávění. Tak poslochejte. Bylo to ve středu. Byla jsem na malém hřišti 3x za sebou, a pak jsem byla na dospěláckém hřišti. Jasně, že se mi to povedlo.Jsem maminčina šikovna holčička :) A Anička obešla 5 za sebou dětske hřiště.
1.5.2013. Tenhle den jsem byla v parku v Karviné. A tam jsem byla na koni. Ten kůň měl hebkou hřivu. A jmenuje se Starson. Anička jezdila taky na koni a ten se jmenoval Capy. A pak jsme šli na prolízačky. Byla to veliká zábava.
Jak jsme šli na průlizky, tak jsme šli kolem kuželu, kolem kterého chodili hasiči a zachraňovali tygra... plyšového tygra. Bylo to zábavné, bylo tam dokonce i požární auto. Viděla jsem to na vlastní oči, to jsem nikdy neviděla.
Na začátku výletu jsme šli se podívat na daňky. Byly to takové veliké srnky a taky měli takové ocásky a neměly paroží. Krmili jsme je kytkama, trávou a snědli taky kousek suchého chleba a půlku rohlíku. A byla tam i koza. Teda ne, byl to bílý daněk :)
Jednou jsem šla do divadla v Brně. To divadlo se jmenovalo Mahenovo divadlo a bylo to tam krásné, bylo tam spousta sloupů, síní a ani jsme nevěděli, kam máme jít. V tom divadle moje máma šla na akci, které se jmenovala Ženy ženám a organizovala ji její kamarádka Alice. A tam jsem potkala mojí kamaradku Klarku.
A moje máma nás vzala do sálu, kde si různé holky povídaly o ženách. A před tím, než si povídaly, jsem s kamarádkou Klárkou a se sestrou Aničkou zatančily v tom sále krásné představení. Všichni nám tleskali. A to bylo poprvé! A jak jsme tančily, tak jsem to celé organizovala. Byla to velká zábava.
A pak jsme ještě hrály divadlo o Dvanácti měsíčcích. A všem se to líbilo. Nemohla jsem si představit, že se to tak bude všem líbit a že to bylo napoprvé. To jsem se úplně divila. Jak jsme šly z vystoupení domů, tak jsem já a kamarádka a Anička byly celé rudé, protože z toho tančení jsme měly moc pozornosti a trochu jsme se styděly.
A pak jsme byli ještě v kině na Čtyřlístku. Bylo to tam nádherné, nejlepší na světě. Byli jsme tam už dříve na Kozí příběh.
A příště Vám povím více věcí, hlavně o novém zvířeti :)
Tady je fotka, jak sedíme na pódiu v Mahenově divadle...
Přichazí jaro a moje sestra se učí jezdit na kole. Už to umí.
O víkendu jsme šli jezdit na kola. Moje sestra, která se jmenuje Anička, se chtěla naučit jezdit na mém kole. Museli jsme jí tam dát postranní kolečka, aby se jí něco nestalo, protože to zkoušela poprvé. Docela jí to šlo. Chválili jsme ji a ona pak byla šťastná. Učila se to tak, že nejdříve jezdila pomalu. Několikrát nám spadla. Naštěstí se jí nic nestalo, ale pak už se začala rozjíždět a rozjíždět, a pak už jí to začalo jít. A jak už jela trochu rychle, tak už jezdila jako blázen. Byla to s ní zábava.
Já jsem se kdysi taky učila jezdit na kole. Bylo mi pět a taky mi to nejdřív nešlo. Ale jak mi to začalo jít, už jsem taky jezdila, jako blázen. Dneska je to moje oblíbené kolo, jenže si to na něm chtěla vyzkoušet moje sestra Anička. Tak jsem jí ho dala a já budu mít nové kolo.
Natočila jsem video na svůj mobil o tom, jak Anička jezdila:
Máme doma kočku už týden a všimli jsme si, že si hledá různá místa na spaní, podívejte se sami...
Tento týden máme doma kočku, abysme zjistili, jaké to je mít doma kočku. Půjčili jsme si jí od maminčiny kamarádky, která jela na hory. Je to s ní zábava.
Kočka často spí, a když je vzbuzená, tak si s námi hraje. Nejradši si hraje s myškou na provázku. Třepeme s myší a s bambulkou a ona je chytá. Další oblíbenou hračkou je papírový andílek. Vždycky s ním hodíme a kočka za ním běží. A pak si lehne a pak můžeme začít s myškou. A jak začneme s myškou, tak už je zábava.
Oblíbená zábava je pozorování křečka. Číhá u klece a čeká, až křečka někdo vytáhne. Křeček jenom spí a ničeho si nevšímá. Když se vzbudí, tak se lekne, ale když jsme kočku donesli domů poprvé, tak se očuchávali.
Když je kočce dobře, tak nám krásně přede. Obvykle tak ráno budí maminku a Jirku.
Naše kočka nejradši žete šunku, vždycky když jsme u ledničky, tak hned vyskočí z pelíšku a už utíká k ledničce, že chce šunku. Někdy jí kousek dáme. Nškdy, když nám zamňouká, musíme jí dát takové kočičí masíčko z konzervy. Taky má misku, ve které má granulky. A když kočka jí, tak ji máme nechat v klidu.
Naše kočka spí v dvoupatrovém pelíšku. Je velký jako Anička a kočka spí úplně nahoře. Přes den spí na peřině, kterou jí maminka dá na zem vedle stolu, kde pracuje. V noci někdy chodí i do postele.
Mám doma 2 křečky. Jmenují se Kiki a Hrabina. Křečci jsou noční noční zvířata. Ti, kteří bydlí s lidmi, rádi běhají v kolečku, které mají v kleci. Taky mají rádi, když je někdo vytahuje z klece a hraje si s nimi. Existuje ještě koule, ve které mohou běhat po celém bytě.
Naši křečci mají rádi jídlo, které si mohou dát do kapsiček, které mají vedle pusy. Schovají si ho tam a vypadají pak jako kobra. Potom si ho odnesou do svého hnízda a tam si ho v klidu sní. Nejčastěji jim dáváme toto jídlo:
Křečci mají v kleci pyliny, a když jim je dáme čisté, chtěji si postavit v nějaké části klece pelíšek. Mají rádi, když je měkoučký, je v něm teplo a útulno. Naše Kiki a Hraběnka si ho staví z těchto věcí:
Naši křečci si rádi užívají zábavu. Pokusím se vám napsat, jakou zábavu má křeček nejraději: